PRO  ŽENY

zpět na hlavní stránku

 

očkování proti papillomaviru

negativní následky očkování

příběh kočky Evč i 

 

Pasteur kontra Bechamp - Vlasta Marek a jeho pohled na očkování proti papillomaviru na webu Jitřní Země

OČKOVÁNÍ, JEHO RIZIKA A HRANICE ÚČINNOSTI  
tisková zpráva ROZALIO
na webu Měsíční houpačka
rodiče za lepší informovanost a svobodnou volbu v očkování

Ľudmila Mušková-
zamlčované tabu očkovanie

 

A S T R A  C O E L I

poslední aktualizace na této straně  1.1.2007 

PORADNA

AKTUÁLNĚ

POČASÍ

HOROSKOPY

   OČKOVÁNÍ PROTI RAKOVINĚ DĚLOŽNÍHO ČÍPKU
   V poslední době je médii popularizována možnost očkování proti lidskému papillomaviru, který je viněn jako hlavní příčina vzniku rakoviny děložního čípku. Ta je druhou nejčastější příčinou úmrtí rakoviny u žen a to hned po rakovině prsu. V ČR onemocní asi 1100 žen ročně a přibližně  400 z nich zemře.
   Nedávno australští vědci přišli dokonce s objevem, že se během pohlavního styku může lidský papillomavirus dostat přes mlékovody bradavek do vnitřních tkání a tam způsobit rakovinné bujení. Dokonce se může přenášet při sprchování a koupání. Virus se přenáší převážně pohlavním stykem, přičemž muži fungují pouze jako přenašeči a není u nich známo žádné fyzické poškození vyvolané tímto virem.
   Očkováním proti tomuto viru u mladých dívek, které ještě nezačaly sexuálně žít, by tak teoreticky mohlo v budoucnu zachránit tisíce životů a zbavit žen strachu z této obávané nemoci. Plošné očkování by se přitom mělo ročně týkat zhruba čtyřicet tisíc dívek. Jeho účinek by se projevil nejdříve za dvacet let, kdy by výskyt zhoubného onemocnění měl klesnout asi o 70 procent.Vakcína stojí zhruba deset až dvanáct tisíc korun a zatím ji nehradí žádná zdravotní pojišťovna. V plné výši ji tedy hradí zájemce.
   První české dívky již byly touto vakcínou naočkovány za velké pozornosti médií. Matka první z dívek řekla: "Je to to nejlepší, co své dceři mohu dát. "
   Ale je to opravdu to nejlepší? Jak je to ve skutečnosti s teorií virů a bakterií, které mají být příčinou všech nemocí živých organizmů?

    S teorií, že příčina nemocí leží vně člověka, se setkáváme již ve starém Řecku. Později toto učení rozvinul Louis Pasteur při studiu mikroorganizmů a časem se tento názor stal uznávaným celou lékařskou veřejností. 1881 svými pokusy s bakterií antraxu, která způsobuje smrtelné onemocnění sněti slezinné u skotu, pak položil základy očkování proti nemocem. Dnes je Pasteur uznáván jako nejvýznačnější vědec v dějinách lékařství.
   Pasteur nebyl ve své době  jediným vědcem, který se danou problematikou zabýval. Jeho současník, Antoin Bechamp, profesor chemie a farmacie, naopak po celý život tvrdil, že bakterie nejsou základní příčinou onemocnění, ale že vyrůstají pouze na zkaženém organickém podkladu.

 Pasteur nebyl ve své době  jediným vědcem, který se danou problematikou zabýval. Jeho současník, Antoin Bechamp, profesor chemie a farmacie, naopak po celý život tvrdil, že bakterie nejsou základní příčinou onemocnění, ale že vyrůstají pouze na zkaženém organickém podkladu.

  Ovšem série horkokrevných konfrontací mezi Antoine Bechampem a Louisem Pasteurem na půdě Francouzské akademie věd nakonec skončila přijetím Pasteurovy "teorie choroboplodných zárodků".
 Nechci zpochybňovat význam Pasteura. Znalost souvislosti nemoci a bakterií a později i virů umožnila velký pokrok medicíny. Díky ní byly totiž do chirurgické praxe zavedeny antiseptické metody a došlo ke zlepšení hygieny v lékařství obecně.  

     Ale jsou opravdu mikroorganizmy pravou příčinou vzniku nemocí? Vždyť bakterie i viry žijí na tomto světě o mnoho milionů let déle než člověk a nejenže ho dosud nezahubily, ale dokonce dovolily evoluční vývoj vyšších organizmů! Ani na operačním sále neonemocní každý, kdo tam vejde. Pak by totiž tyto operace ani nebyly možné, protože chirurgové sami by velmi brzy vymřeli.
   I při dodržení těch nejpřísnějších opatření se občas stane, že u některého pacienta se po operaci rozvine zánětlivé onemocnění, v krajním případě i zemře, zatímco jiný na stejném pokoji se rychle uzdraví a je propuštěn domů. V čem je tedy rozdíl?   
   Rozdíl spočívá už v genetické konstituci každého z nás. Někdo se narodí už s vrozenou odolností a přítomnost okolních bakterií se jeho života prakticky nedotkne. Jiný člověk bude neustále nemocný a přitom nemusí ani vystrčit nos z vlastního domu. Bakterie a viry prostě není možné vymítit. Žijí všude kolem nás a v nás, většinou naštěstí v symbióze. Teprve narušením této rovnováhy se pro náš organizmus stávající škodlivými a může dojít k jejich přemnožení v těle a následnému onemocnění. Navíc tyto mikroorganizmy se neustále mění a mutují. Tato skutečnost je známa již od r. 1914, kdy bakterioložka madam Victor Henri vystavovala bakterie působení ultrafialových paprsků a vytvořila tak nové odrůdy bakterií z již známých.Pasteurova teorie má tedy vážné trhliny.
   Jestliže viry a bakterie mají schopnost neustále se měnit, pak očkování proti všem nemocem ztrácí na smyslu. Jestliže naočkujeme někoho úspěšně i proti 100 nemocem, vždy se objeví nějaká nová 101. bakterie nebo virus, proti kterým očkován zatím nebude. I laik pochopí, že počet očkování u jednoho člověka nemůže být nekonečný. Navíc nová vakcína stoprocentní ochranu vůči rakovině děložního čípku neposkytuje. Je to proto, že virů, které ji způsobují, je víc a proti některým nechrání.
 

   A jak je to s pohledem homeopatie na příčiny této nemoci?
   Každý homeopat, ale i onkolog či psycholog, kteří se s rakovinou ženských orgánů blíže zabývá a je ochoten pacientku vyslechnout a dozvědět se něco více o jejích životě, vám potvrdí, že žádná šťastná žena s harmonickým rodinným životem a pěknými mezilidskými vztahy se v jejich ordinaci nevyskytuje. Ženské nemoci mají totiž vždy souvislost s obtížným prožíváním "ženství", takže nejvíce těchto nemocí se objevuje po rozvodu, úmrtí partnera, či při dlouhodobě neuspokojivých rodinných poměrech ženy. Tuto skutečnost Vám ale neřekne každá na ulici optání, protože se jedná o její vnitřně bolestivé téma a před okolím se právě tento typ žen snaží zachovat dekorum
   Anglický homeopat Peter Chappell, který se zabývá léčením epidemiologických nemocí, kam rakovina určitě patří, hovoří o tom, že každá nemoc má své vlastní vědomí, vlastní myšlenku. V homeopatii je tento systém propracován již dávno v tzv. miasmatické teorii. Pro laiky uvádím, že je založena na skutečnosti, že lidstvo během svého vývoje prochází fázemi, které vykazují také společné psychické rysy. V každé době se masově objevuje určitý typ nemoci, která je pak geneticky přenášen dalším pokolením. Ty pak nemusí sami touto nemocí trpět, ale mají sklon onemocnět snadněji příbuznými chorobami.
      Jako příklad uvedu rozšíření tuberkulózy v 18. a 19. stoletím, které souvisí na psychické úrovni s nespokojeností lidstva s drsnou realitou a s touhou po novém, ideálním společenském uspořádání. Není proto náhodou, že se objevují první pokusy o revoluce a nastolení zřízení majících prvky komunismu. V této době došlo k masivnímu stěhování na nové kontinenty a také k dočasnému odchodu živitelů rodin za prací, kde na své nejbližší mohli jen vzpomínat, protože neexistovaly kvalitní komunikační kanály. Tuberkulóza šíří dýchacími cestami a při její léčbě dochází k izolaci pacienta. K léčení se pak doporučuje cestování a pobyt v horách nebo u moře. Astrologicky spadají všechny tyto pojmy pod znamení Ryb a jejich vládnoucí planetu Neptuna.
   Naši předkové, kteří onemocněli tuberkulózo, předali u dalším generacím náchylnost k plícním nemocem, které jsou dané již v jejich genetickém kódu. V astrologii jsou pak u těchto jedinců čitelné určité typy konstelací, na jejich základě lze tuto dispozici vytipovat již u novorozenců. Homeopatie pak tento problém řeší tzv. miasmatickou léčbou, kdy se člověk kromě individuálního léku dostane i tzv. nosodu, lék vyrobený z příslušné nemoci.
   Ve 20 století je výskyt tuberkulózy alespoň v Evropě na ústupu a postupně narůstá počet obětí různých typů rakoviny. Vraťme se tedy k rakovině ženských orgánů, jaký má společensky - psychologický podtext?

   Od počátku lidstva až do 20. století byla žena především ženou. Tedy bytostí, jejíž hlavní funkce spočívala v zachování rodu, plození a péči o potomstvo. Muž, jako fyzicky silnější jedinec, kterému plození dětí nezabírá v životě tolik času, přijal společenskou roli zajištění rodiny po materiální stránce. Plodnost ženy byla ceněna jako její největší hodnota. Protože množství dětí zaručovalo rodičům, že se o ně bude mít kdo ve staří postarat a také že budou mít komu předat své hmotné statky.
   Během posledních 100 let však došlo k zásadním změnám v názorech na ženu a ženství. Emancipací sice ženy získaly jistá práva, ale také mnohem více povinností. Plodnost a počet dětí již není hodnocen jako klad, protože větší počet dětí snižuje životní úroveň rodiny. Rozpadem vícegeneračních rodin a sociálním zajištěním starých lidí pozbyl smysl dětí jako pojistky do stáří. A s životem v panelácích mimo osobní vlastnictví není často ani co předávat jako léno dalším generacím.
   Dnešní žena je více než pro své mateřství ceněna jako pracovní síla a je posuzována podle schopnosti zapojit se úspěšně do světa mužů. Reprodukční období a malé děti jsou pro ženy značným handikeppem při hledání zaměstnání. S volným soužitím párů a preferencí ženy jako sexuální ikony jsou dřívější atributy ženství odsunuty jako nežádoucí. Současný muž si nevybírá ženu podle oblých tvarů, které souvisejí s mateřskými schopnostmi, ale spíše podle módních vln nastavených topmodelkami, filmovými herečkami a představitelkami světové pop-music. A ty mají úplně jiné starosti než rodit nebo vychovávat děti…
   A ženy pod tlakem okolností tento model přejaly. Mladé dívky dnes na prahu dospělosti nepřemýšlení o založení rodiny, ale jejich první starostí bývá návštěva gynekologa, který jim předepíše hormonální antikoncepci. Jejich snahou je tedy co nejdříve po biologickém dozrání zahodit své ženství i jeho projevy, protože jim překážejí v "moderním způsobu života".
   Je možné, že by tento po mnoho desetiletí se stupňující trend neovlivnil nějakým způsobem také fyzickou stránku člověka? Nárůst rakoviny ženských orgánů za posledních 50 let hovoří o tom, že nikoli. Cokoli člověk prožívá na psychické úrovni, promítá se posléze i na tělesnou rovinu a naopak.

  Z astrologického pohledu má na vznik rakoviny zásadní vliv planeta Pluto, objevená na počátku 20. století. Tato dosud nejvzdálenější a přitom poměrně malá planeta souvisí s biologickými cykly zrození a zániku. Dává, ale i bere život. I když všechny planety sluneční soustavy jsou mnohem starší, než lidstvo samo, ukázalo se, že teprve jejich objevení na obloze umožňuje člověku prožívat jejich princip na psychické úrovni. 20. století je tedy znamením Plutona, planety, která vládne zbraním hromadného ničení, rozbití, ale i ovládnutí atomové energie a která je v horoskopu hlavní příčinou vzniku rakoviny.
   Obecně lze říci, že člověk, který má v horoskopu dobře postaveného Plutona, je i na své biologické úrovni odolný. Jeho hormonální systém je silný a v návaznosti na něj má i dobrý imunitní systém, který ho chrání proti vnějším vlivům. Astrologicky je tato situace pochopitelně složitější, protože se musí posuzovat vztah Plutona k ostatním planetám a také momentální postavení planet na obloze vůči planetám v den narození. Tak se může stát, že i někteří jindy odolní lidé v určitém životním období, které je v životě často spojeno s náročnými a dramatickými situacemi, touto chorobou onemocní.
   Rakovina ženských orgánů je v převážné příčně vyvolána náročným tranzitem Plutona na Lunu v horoskopu ženy. K takovému aspektu dochází minimálně jednou za život u každé ženy, přesto každá neonemocní. Snáze však onemocní ta, která si toto zatížení přináší již ve svém genetickém potenciálu, lékařskou terminologií řečeno, která má tuto nemoc v rodinné anamnéze.
   Takovéto aspekty se vyskytovaly pochopitelně i u žen v dřívějších stoletích, a přitom rakovinu ženských orgánů v takové míře nevyvolávaly. Mezitím se ale celková délka života člověka značně prodloužila a proto se zvýšil i počet destruktivních aspektů, které během této doby prožijí. Ve středověku by za stejné konstelace člověk zemřel, v dnešní době dostane rakovinu. Tak jako podvědomí lidstva v 18. a 19. století vedlo k masivnímu rozšíření tuberkulózy, tak dnešní způsob života, který s sebou nese informaci, že je nevýhodné či dokonce nevhodné být ženou a matkou, určuje druh nejmasovějšího onemocnění a příčiny úmrtí u žen - rakovinu ženských orgánů.

   Může proto dojít k vymýcení rakoviny proočkováním proti papillomavirům u dívek? Asi těžko. Ani očkování proti tuberkulóze nesprovodilo zcela tuto nemoc ze světa, ani nesnížilo celkový počet lidí s onemocněním dýchacího ústrojí. Jen místo tuberkulózy máme více rakoviny plic, chronických plícních zánětů a astmatu.
   Jaké nemoci se asi vyvinou, když zabráníme vzniku rakoviny děložního čípku a prsou bez toho, abychom narovnali postoj nových generací k ženství a mateřství? Pravděpodobně přibude jen více rakoviny dělohy, vaječníků a nechci ani pomyslet, možná bude docházet k destrukci plodnosti již na úrovni genetického materiálu. Pak ovšem nejspíš přijdou genetičtí inženýři a nahradí naše deformované úseky DNA náhradními třeba ze žab. Doufám, že se toho už sama nedožiji.
   Naštěstí ve svém životě potkávám stále více mladých žen mezi 20. a 30. rokem, které chtějí být opět matkami na plný úvazek a kterým záleží na rodině, na svých dětech i jejich výchově. Věřím, že než přivedou své dcery na očkování proti papillomaviru, budou o tom také uvažovat i z jiného úhlu pohledu, než jim nabízí současná mediální kampaň.
V souvislosti s homeopatií se nabízí i možnost použít neškodný lék PC REMEDY, který vyrobil proslulý anglický homeopat Peter Chappell.
S použitím materiálů ČTK

Veškeré informace zveřejněné na těchto stránkách jsou soukromým vlastnictvím. Můžete je využívat pro svou vlastní potřebu, ale nesmějí být dále kopírovány nebo zveřejňovány bez písemného souhlasu autorky: astracoeli - zavinac  - seznam.cz